S trochou nadsázky lze říci, že cesta rašeliny do bechyňských lázní míří až z pozdních čtvrtohor. Ne každá rašelina je však vhodná k léčebným účelům. Musí mít potřebné fyzikální vlastnosti (schopnost zadržet a přenášet teplo) a pochopitelně i určité chemické složení (přítomnost humínové kyseliny, pryskyřic, aromatických látek ... ). Ta naše je tak kvalitní, že odborným rozborem zjistíte např. i pylová zrnka rostlin zde rostoucích v dávné minulosti.
Bechyňská rašelina patří mezi nejlepší v České republice i ve střední Evropě! Podléhá také přísným pravidelným kontrolám, a to už od ložiska přírodního léčivého zdroje přes komplexní analýzy peloidu. Peloidy jsou látky vznikající v přírodě geologickými pochody. Ve směsi s vodou se používají jako koupele nebo zábaly. Rašelina obsahuje humínové kyseliny, které otvírají póry, jimiž se do těla dostávají ve vodě rozpustné anorganické sloučeniny, mající léčebný význam. Hojnost a účinek vosku i pryskyřice v naší rašelině vedla k zamyšlení, zda mimo léčení pohybového ústrojí léčit i ženské choroby.
Borkovická blata vznikla v proláklině dnes mezi městy Soběslav, Veselí nad Lužnicí a směrem k Bechyni. Kdysi tady na nepropustném kyselém geologickém podloží bylo obrovské jezero. Souvislá vodní hladina pokrývající zemi miliony let, hromadění odumřelých rostlin (rašeliníku, rákosin, ostřic, ...), tak dala vznik obrovským zásobám prosté rašeliny u obcí Komárov, Klečaty, Zálší a Mažice o výměře cca 860 ha, s hloubkou až 8m, stářím 8-10 000 let. Proces vývoje pokračuje dodnes.
Rašelina pro lázeňské účely se na Komárovském blatě, kde je balneologicky nejcennější ložisko prosté rašeliny s kyselostí 4,5 - 5,5 pH, těží asi od roku 1905 dodnes (tehdy pro první balneo v LD Šárka). Její zásoby na vytýčené vlastní lokalitě jsou dostatečné a vystačí ještě mnoho let.
Borkovická blata vznikla v proláklině dnes mezi městy Soběslav, Veselí nad Lužnicí a směrem k Bechyni.
Kdysi tady na nepropustném kyselém geologickém podloží bylo obrovské jezero. Souvislá vodní hladina pokrývající zemi miliony let, hromadění odumřelých rostlin (rašeliníku, rákosin, ostřic, ...), tak dala vznik obrovským zásobám prosté rašeliny u obcí Komárov, Klečaty, Zálší a Mažice o výměře cca 860 ha, s hloubkou až 8m, stářím 8-10 000 let. Proces vývoje pokračuje dodnes.
Rašelina pro lázeňské účely se na Komárovském blatě, kde je balneologicky nejcennější ložisko prosté rašeliny s kyselostí 4,5 - 5,5 pH, těží asi od roku 1905 dodnes (tehdy pro první balneo v LD Šárka). Její zásoby na vytýčené vlastní lokalitě jsou dostatečné a vystačí ještě mnoho let.
Slatinu je po vytěžení potřeba také upravit na ideální konzistenci.
Veškerou práci s rašelinou vykonávají v Lázních Bechyně 2 pracovníci.
Po odtečení vody z vytěžené slatiny se odveze do kryté přípravny. Zde se nakládá na pásový dopravník a odstraňují se nežádoucí kusy kořenů. Následuje proces drcení – částečky rašeliny totiž nesmějí být větší než 2 mm. Jemná směs v podobě granulí padá do nerezové nádrže s automatickými míchadly s pitnou vodou. Hmota se zde ohřívá do teploty 40 °C. Po dosažení ideální hustoty putuje potrubím přímo do nerezových van, kde se používá jako koupel pro pacienty, kteří mají lékařem koupele povolené.
Pamatováno je i na případy, kdy lékař koupele nedoporučí. Pro tuto skupinu pacientů se tmavá hustá hmota plní do kbelíků a posílá výtahem přímo do prostor, kde nastupuje odborný personál a provádí slatinné zábaly.
